Stálé oteplování, nadprůměrné srážky a nebezpečný vítr, takové bylo letos počasí

Oproti minulým rokům se letos oteplilo o zhruba 1,5 stupňů Celsia oproti dlouhodobému průměru mezi lety 1961 až 2020. Rok 2020 je tak z hlediska průměrné teploty vzduchu na hranici první desítky nejteplejších let. „Na první pohled se zdá, že letošek byl chladný, ale zdání klame. Je to zejména proto, že předcházející dva roky byly extrémně horké a suché. Rok 2020 byl sice o něco chladnější než ty předcházející dva, ale vzduch se neustále otepluje, byť ne v takovém rozsahu,“ přibližuje Lukáš Musil, akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství a zároveň obchodní ředitel Agdata. Tři čtvrtiny roku byly teplotně nadprůměrné, období mezi květnem až červencem bylo o 1 až 2 stupně pod dlouhodobým průměrem. Především díky dešťům.

„Pro letošní rok bylo charakteristické teplo a přívalové deště. Díky nim se podařilo zachránit přírodu od sucha, ale nese to s sebou jeden problém, se kterým se potýkat neumíme, a sice zadržování vody v krajině. Kvůli vypařování a rychlému odtoku se srážky dostanou pod povrch do zhruba 40 centimetrů, ale hlouběji často ne. I tak letošek vybočoval z řady let 2015 až 2019. Vyloženě deštivý přelom jara a léta přinesl v červnu v průměru více než 15 centimetrů srážek po celé zemi,“ uvádí Lukáš Musil.

Přívalové deště se podepsaly i na kvalitě úrody. Podzimní deště neprospěly sklizni, což vysvětluje Musil následovně: „Letošní úroda byla poněkud zvláštní. Sice se částečně zlevnily ceny tuzemských potravin, protože je tolik neohrožovalo sucho, ale farmáři museli vynaložit daleko více prostředků na ošetření plodin, neboť přípravky byly neustále smývány deštěm, a zároveň je sklizeň stála více sil. V období konce září a října vydatně pršelo a nebylo snadné se s těžkou technikou dostat do všech míst na poli. Proto například desetina brambor musela zůstat ladem. I přes veškeré úsilí farmářů a brigádníků nebylo zkrátka možné vše sklidit. Letošní sezona nám tak ukázala, že je zde stále prostor pro lepší agrotechnická či biotechnická opatření, která by pomohla lépe zadržet vodu v půdě. V dalších letech bude pro české zemědělství klíčové, aby se s tímto problémem co nejlépe vypořádalo.”

V letošním roce v Česku zatím napršelo 735 milimetrů srážek, což je nejvíce za posledních 10 let. Naposledy v roce 2010 napršelo o zhruba 120 mm více. Například ve srovnání s vyloženě suchým rokem 2018 napršelo o více než třetinu. Kvůli neustále se zvyšující průměrné teplotě se však stále více vody vypařuje a pro vládu je úkolem pro další roky, aby se tak nedělo. Zabránit by tomu částečně mělo lednové zastropování polností na maximálně 30 hektarů. Plochy rozdělené travními porosty nebo mezemi částečně zadržení vody v krajině pomůžou.

Jedním z málo diskutovaných fenoménů počasí letošního roku je vítr a jeho nárazy. Farmáři se letos museli potýkat se silnými poryvy spojenými často s krupobitím, které měly za následek tisíce pojistných událostí. Namátkou se dá zmínit orkán Sabine, který se zkraje roku prohnal Českem. Nárazy větru i v nížinách dosahovaly sta kilometrů v hodině. Opakovaně však náhlé poryvy překračovaly hranici 20 metrů za sekundu. Nad tuto hodnotu hovoříme o vichřicích.

„Největší poryv jsme zaznamenali při bouři Sabine u Chlumci u Dačic, kde vítr dosahoval rychlosti 95 kilometrů za hodinu. Nárazy větru mohou vadit především farmářům, kteří mají lesy. Rovněž se stává, že vítr může zničit střechy stodol nebo jiných budov, které nejsou zabezpečené. Tento trend se v příštích letech podle našich informací nezmění a přítomnost senzoriky bude pro farmáře zásadní. Díky ní budou mít ihned informaci o tom, že se blíží silný vítr, a budou se moci připravit. Orkány typu Sabine nebo vichřice typu Victoria nás čekají i příští rok. Zjednodušeně se dá říct, že rok 2020 nám částečně poodkryl počasí pro další desetiletí – tedy neustálé oteplování a náhlé výkyvy v úhrnu srážek či rychlosti větru,“ uzavírá Lukáš Musil.