Nutnost uměle zasněžovat sjezdovky se ale promítá do rostoucích cen jízdného, náklady na zasněžování se pohybují každoročně řádově v milionech korun. Například na Ještědu nad Libercem jen za spotřebu vody a energie v letošní sezoně vydali přes pět milionů korun.
Umělé zasněžování výrazně zlepšuje podmínky pro lyžování, podle studií některých ekologů ale prý také škodí přírodě. Provozovatelé středisek v Jizerských horách, na Ještědu, v Rokytnici nad Jizerou či Harrachově si to ale nemyslí. "Nezaznamenali jsme, že by došlo k nějakému poškození přírody. Vodu sice bereme, ale zase ji postupně do krajiny vracíme," řekl náčelník lanovky v Harrachově Milan Goč. Právě v Harrachově se v 80. letech objevilo první sněžné dělo v Libereckém kraji. "Vše jsme si museli sami vyzkoušet. Byl to systém pokus omyl, ale v mrazu a na kopci i nenapodobitelná škola života," konstatoval. Alchymií je podle něj zasněžování dodnes. "Zkušeným sněhulákem, jak zasněžovačům říkáme, se za rok nikdo nestane," poznamenal Goč.
Provozovatelé areálů míní, že umělá výroba sněhu je v českých podmínkách nezbytností. "Letošní zima je toho jasným důkazem. Máme tři střediska. Ve dvou je velmi dobrý zasněžovací systém a jelo se bez problémů, v jednom je dosněžovací a nejelo se," uvedl ředitel společnosti Ski Bižu Pavel Bažant, která provozuje v Jizerských horách areály Tanvaldský Špičák, Severák a Bedřichov. I předchozí zimy ale podle něj ukázaly, že se bez umělé výroby sněhu neobejdou. "Zasněžovací systém z 50 až 60 procent pomůže provozovateli, aby měl slušnou sezonu bez ohledu na to, jaká je zima," míní Bažant. Za ideální zimu považují provozovatelé, když trvá od Mikuláše do Velikonoc. Takřka nutností je mít areál v provozu na vánoční svátky, který dělá u některých středisek až třetinu tržeb. V posledních letech se ale málokdy stalo, že by sněhu na konci roku bylo dostatek.
Rozšiřování zasněžovacího systému však není levná záležitost. "Je to jako s autem. Obecně se dá ale říci, že jedno dělo stojí kolem tři čtvrtě milionu korun," řekl ředitel areálu na Ještědu Jan Svatoš. Na Ještědu mají zhruba 60 děl a tyčí, v milionových částkách se pohybuje i vybudování rozvodů. Problém pro některé areály je také zajistit dostatek vody. Třeba na Ještědu vystačí retenční nádrž s 13.000 metry krychlových vody při plném výkonu na tři dny. Ještě hůře jsou na tom v Rokytnici nad Jizerou. "Na masivní zasněžování nemáme dostatek vody, ve hře je ale stále přivaděč vody z Jizery. Tam ale musíme čekat na výsledek soudu kvůli zamítavému stanovisku majitele jedné vodní elektrárny," uvedl ředitel Spartaku Rokytnice Jiří Krtička. Z velkých areálů v kraji je na tom Rokytnice nejhůře, na 80 hektarů má k dispozici deset děl a 15 tyčí. Pro srovnání, nedaleký Harrachov má pro 30 hektarů na 150 koncových zařízení. "Náš systém není zasněžování, ale dosněžování. Je zlomek toho, co bychom potřebovali," konstatoval Krtička. Byl to také hlavní důvod toho, proč dopadla letošní sezona pro Rokytnici špatně.
Řada areálů v zemi si dokázala zasněžovací systém pořídit díky evropské dotaci. V Libereckém kraji například směřovala do Obřího sudu Javorník u Liberce. Vybudování areálu se čtyřsedačkovou lanovkou, bobovou dráhou a zázemím stálo asi 190 milionů korun, z dotace se zaplatila zhruba polovina. Nedaleký Ještěd si retenční nádrž i podstatnou část svých děl a tyčí pořídil díky dotaci státu na lyžařské mistrovství světa v klasickém lyžování, jež se v Liberci uskutečnilo před pět lety.
zdroj: ČTK